Sbíráte víčka? Pak pozorně čtěte…

Vím, že sbírání víček je nesmysl, takže se ho neúčastním a jde mimo mě. Nedávno se však v okolí konala akce, která mě totálně zvedala ze židle. To prostě nešlo přehlížet a zůstat klidný. Hned se ve mně začal rodit námět na článek, protože osvěta je v tomto případě opravdu velmi potřebná. Text je sice delší, ale jeho přečtení by vám mělo ušetřit čas, peníze a zlepšit způsob, jakým pomáháte druhým.

Charitativní den – sběr plastových víček pro Adélku

Název akce jasně hovořil za vše – sběr plastových víček jakožto pomoc nemocné holčičce se stal hlavní náplní této dobročinné události a probíhal po celý den. K tomu všemu hudba všech žánrů a zajímavé doprovodné programy. A to nejlepší – každý, kdo donese alespoň 100 gramů víček, dostane porci grilované kýty a nápoj zdarma! A to je hodně dobrá motivace přispět!

Myslím, že teď je ta správná doba uvést dvě klíčová čísla, která vám pomohou pochopit, proč je označení „charitativní“ u takové akce zcela absurdní. První číslo jsou 2 gramy – to je hmotnost jednoho víčka. Druhé číslo je 5 korun – za tolik se běžně vykupuje kilogram plastu. Z toho lze snadno odvodit, že 100 víček má hodnotu 1 korunu. A za kolik dostaneme porci masa a nápoj zdarma? Za 100 gramů, tedy za 50 víček, tedy za pouhých 50 haléřů!!!

Přijde vám normální rozdávat na charitativní akci maso a pití zdarma, místo aby se pozornost věnovala co největšímu výběru peněz? Mně to tedy normální nepřijde, ale organizátor má na to jednoduchou odpověď – darované maso a pití bylo od sponzorů, takže je vše v pořádku. A nebylo by lepší toto maso použít do prodejního stánku a změnit tento dar v několikatisícový finanční příspěvek pro nemocnou holčičku, než to za 50 haléřů rozdávat návštěvníkům?!

Akce jsem se chtěl zúčastnit osobně, a tak jsem začal shánět víčka. Stačilo napsat status na Facebook a hned se mi ozvali přátelé, kteří mi víčka nabízeli. Jedna slečna jich nabízela 300, což už by hezký balíček, a tak jsem jí napsal, že se pro ně stavím. Bydlela v sousedním městě, tam i zpět celkem 25 km jízdy, a nijak ji nepřekvapilo, že jsem ochotný kvůli nim cestovat. Při provozních nákladech auta 4 Kč / km by mě taková cesta vyšla na 100 korun. A hodnota 300 víček? To už přeci víme – 3 koruny! Projet 100 korun abych získal víčka za 3 koruny, to bych byl samozřejmě hlupák, a tak jsem jel pro víčka na kole. Stálo mě to však více jak hodinu času, který jsem mohl věnovat práci, a místo zisku víček za 3 Kč vydělat mnohem více, příspěvek by byl jistě zajímavější.

300 víček. Měl bych se stydět, pokud je dovezu na CHARITATIVNÍ akci a vezmu si kýtu a pití zdarma?…

No jo, ale na místo konání „charitativní“ akce to mám přes 35 km celkem, takže 150 Kč by zase sežral dopravní průmysl. Kolo je opět jediný způsob, jak se na akci dostat aniž bych projel několikanásobek hodnoty víček. Bohužel, plány mi zhatilo počasí – v lijáku se prostě tolik kilometrů šlapat nedalo a jet tam autem, to by mi bylo proti srsti, protože znám ta čísla a utratit za benzín více než kolik přispěji nemocné holčičce, to bych se styděl.

Akce jsem se tedy nezúčastnil, ale abychom si to shrnuli – kamarádka mi nabídla 300 víček, tedy 6x více než je potřeba na kýtu a pití zdarma. Avšak finanční hodnota těchto víček jsou pouhé 3 Kč a jakákoliv jejich přeprava autem je finančně drastická – vyzvednutí víček 100 Kč + cesta na akci 150 Kč. Utratil bych tedy 250 Kč, abych na akci přivezl pytel víček v hodnotě 3 korun a dostal za to občerstvení zdarma.

Sehnat 300 víček a dovézt je na tuto akci, přijde vám to jako pomoc? Najíst se a napít zdarma, utratit 250 korun za cestovné a přispět pouhé 3 koruny nemocné holčičce? Ne, to není žádná pomoc, to je plýtvání penězi. Zůstat doma a poslat holčičce 2 stovky na účet, tak nejenže tím dokonce ušetřím 50 korun a mnoho času, ale holčička dostane 70x více peněz, než kdybych daroval víčka. A to je sakra rozdíl! Přestože by se tím 50 korun ušetřilo a znásobila pomoc, tak málokdo by byl ochotný těchto 200 korun skutečně věnovat – peníze se darují hůře než víčka (peníze mají hodnotu a můžete si za ně něco koupit, za víčka nekoupíte nic, je to jen levný odpad) a co stojí cestování autem, to se tak nějak radši ani nepočítá, to je přeci jiná kolonka… co kdyby si to takhle ale přepočítal každý a místo víček zaslal tyto peníze? To už by byla slušná suma.

A teď trochu větší čísla…

Dvě důležitá čísla už znáte, tak si k nim přidejme ještě další: 30 gramů – to je hmotnost běžné PET lahve, a 15 Kč – to je běžná cena za levný nápoj v takové lahvi. Na 100 lahví tedy připadá 200 g ve víčkách a 3000 g v PET lahvích, které se vykupují jen o trochu levněji. Utrácíme 1500 Kč a tyhle 3 kg PET v hodnotě 10 Kč vyhazujeme, abychom sbírali pár gramů víček v hodnotě pár haléřů…

Pryč ale od haléřů a věnujme se raději číslům z celé akce – víček se nasbíralo 705 kg, což je opravdu hodně moc – krát tisíc, děleno dvěma, to dělá nějakých 350.000 víček. Jejich hodnota? 3.500 Kč. To už tak moc není. Nesmíme však zapomenout, že k těmto 350 tisícům víček byly i PET lahve a nebylo jich málo – bylo jich více jak 10 tun v hodnotě několika desítek tisíc korun! Ty se ale pro holčičku bohužel nesbírají a skončily v odpadu. A pokud budeme počítat 15 korun jako cenu při koupi nápoje, kolik že se utratilo peněz, aby se z toho nemocné Adélce přispělo 3,5 tisíce? Více než 5 miliónů Kč! Kdybychom se rozhodli za každou zakoupenou lahev darovat pouhopouhou 1 Kč, kterou běžně necháváme na pokladně, tak výtěžek z akce by nebyl pouhých 3,5 tisíce, ale 350.000 Kč!

Statistiky, kolik lidé projezdili na cestovném, aby víčka na akci dovezli, bohužel k dispozici nemám a netroufám si odhadovat, i když by to bylo jistě číslo také zajímavé. Přestože organizátoři odmítli zveřejnit sponzorské příspěvky a náklady na akci, tak jsem zcela přesvědčen, že i veškeré náklady byly několikanásobně vyšší než částka vybraná za víčka. Protože necelé 4 tisíce, to je prostě při tom počtu lidí a celodenní akci prd. Ale všichni účastníci byli spokojeni a plácali se po ramenou, jaká hromada víček se nasbírala a jak to byla moc moc super pomoc. Velmi krátkozraké!

Jinými slovy, kdyby se tato akce vůbec nekonala a sponzorské příspěvky šly rovnou na účet nemocné holčičky místo pořadatelům, tak by se nemocná holčička mohla mít mnohem lépe. Tak mi tedy řekněte, v čem spočívala ona charita, když vůbec nedošlo k žádnému zhodnocení vložených peněz a ještě se tam hostům rozdávalo maso a pití zdarma?

A další zajímavé počty

Doufám, že vám tato reálná situace ukázala, že charitativní akce a sbírání víček nejdou dohromady, že víčka mají zcela zanedbatelnou hodnotu a vše okolo nich bude dražší než to, co za ně dostanete. Pokud nemáte restauraci, abyste mohli sbírat víčka opravdu ve velkém a neměli s nimi nepoměrné výdaje vůči jejich laciné hodnotě, tak je jejich sběr jen a jen vyhazováním peněz.

A to ani nemluvě o tom, že například nejedna taková babička často koupí PET lahev jen proto, aby měl její vnouček radost, že bude moct do školy donést víčka. Koupit pití za 15 korun a získat víčko za 1 haléř, to už babička rovnou může jít do sběrny, nabídnout jim 3násobek výkupní ceny a odnést si odtamtud za těch 15 korun rovnou 1 kg = 500 víček, ze kterých bude mít vnuk jistě větší radost, než z toho jednoho. A když to udělá 10x, tak se s malou investicí dostane na počet víček, které by v životě nenasbírala. Ale jde tu o víčka, nebo o pomoc nemocným?!

Zcela běžně se také stává, že lidé posílají víčka poštou. V dnešní době, kdy balík vyjde na 100 korun, tak musíte poslat alespoň 10.000 víček, abyste celou jejich hodnotu neprojeli na poštovném a zbylo alespoň pár haléřů. Jenže to je balík o hmotnosti 5 kg a ten za stovku nepošlete. No, není jednoduché spočítat, kdy se vyplatí poslat víčka poštou, každopádně se běžně stává, že lidé pošlou v balíku za 60 Kč 500 víček hodnoty 5 korun. Víčka hoďte do kontejneru, pošlete 50 korun na sbírkový účet, vaše pomoc bude 10x větší a ještě si ušetříte čas i peníze.

Ve výsledku lidé utratí stovky tisíc při nákupu nápojů, projezdí tisíce korun kvůli převozům víček a utratí tisíce za poštovné (běžně vidím texty „víčka nám zasílejte na adresu“). Výsledný výtěžek je pár stovek korun na pomoc nemocným dětem, zatímco Česká pošta spolu s dopravním průmyslem si při takové činnosti rozdělí tisíce korun. Proč sbíráme víčka? Proč rozdáváme desetitisíce, abychom přispěli pár stovek? Proč rovnou neposíláme tyto desetitisíce?

A to ještě nepočítám, jaké velké množství času a kolik peněz vše stojí na straně příjemce. Pokud bych si založil sbírku na víčka, musel bych řešit jejich sběr a převoz ke zpracování. Stovky tisíc víček o hmotnosti stovek kg, to už  osobákem jen tak nepřevezete. A pokud jich zas máte méně, pak cestováním projíždíte značnou část jejich hodnoty. Nic na tom nemění fakt, že se najde nějaká dobrá duše, která vám s náklaďákem tyto víčka zdarma převeze. Nic není zdarma, řidič tu naftu prostě zaplatí ze svého, což jsou opět peníze, které mohly skončit rovnou na účtu, kdyby se víčka nesbírala, ale takto jsou utraceny za převoz.

Uváděl jsem, že hodnota 1 víčka je 1 haléř (100 víček = 1 Kč). Pokud však budeme důslední a budeme chtít vyhodnotit skutečný zisk nějaké víčkové sbírky, je potřeba odečíst veškeré náklady. Odečíst náklady za cestovné, poštovné, tisk letáků, propagaci aj. Velmi snadno se tak dostaneme do záporné hodnoty víčka, a to ještě mnohonásobně vyšší. Hodnota 1 víčka pak nebude 1 haléř, ale například -10 haléřů. Odevzdáte 100.000 víček za 1.000 Kč, ale během jejich sběru se vytratí 10.000 Kč na vedlejších nákladech, které už nepočítáte, protože nešly z vaší kapsy, ale z kapes mnoha dárců a sponzorů.

Hlavně se nikomu nesnažte vysvětlovat, že převážet víčka v hodnotě pár desetikorun na vzdálenost 200 km není zrovna efektivní – okamžitě se z vás stane nešťastná ubohá ignorantská troska bez srdce!

Zoufalé argumenty

Často jako argument, proč lidé neposílají peníze, ale jen víčka, slyším, že si peníze nemohou dovolit. Nejlevnější nápoje se prodávají za 10 korun, na získání 100 víček v hodnotě koruny je tedy potřeba 1.000 Kč. Pokud mají tisícovku na nápoje, pokud mají stovku na to, aby ji projeli při cestovném během převozu víček, či pokud mají stovku na poštovné, proč by nemohli mít pár korun na charitu? Nezapomeňte, že každá pouhá 1 Kč nahradí 100 víček! Darováním pouhé blbé desetikoruny tak nahradíte sběr 1.000 víček hmotnosti 2 kg. Za jak dlouho seženete tisíc lahví?! Skutečně někdo nemá 10 korun?!

Taky jako argument někdy slyším, že to je odpad, který se dá místo vyhození zhodnotit. To se dají i celé PET lahve – jedna taková má hmotnost 30 gramů, takže hravě nahradí 15 víček. My ale sbíráme jen 2g víčka a 30g zbytek, který má mnohem vyšší hodnotu, vyhazujeme do plastů či ještě hůře do komunálu. Takže o tom to taky nebude.

Sbírání víček na mě působí jen jako nějaký módní trend. Většina lidí, kteří je sbírají, si nedokáže porovnat jejich hodnotu s náklady na sběr, a hrubě se pustí do každého, kdo si dovolí sběr víček zpochybnit. Víčka jsou krásná, barevná a sbírat je, to je prostě in. Finančně negramotné lidi taková pomoc hřeje u srdíčka, a pokud se vám sběr víček nelíbí, tak jste velký bezcita.

Rada na závěr

Tento článek vás rozhodně neměl odradit od pomáhání druhým, ale od sbírání víček, které místo pomáhání je spíše jen pouhým plýtváním peněz a dotyčným moc nepomůže. Naučte se chovat ekonomicky a ekologicky – zapamatujte si, že nejlepší PET lahev není ta, která skončí ve tříděném odpadu a její víčko ve sbírce, ale ta, která ani nikdy nevznikne. Pokaždé, co si místo zakoupení pití natočíte vodu ze sodobaru do vlastní lahve, nebo si uděláte na výlet šťávu do batůžku, tak za každou takovouto lahev si odložte 10 korun – i kdyby to byla jen jedna jediná pitomá lahev, tak i ta jedna finančně nahradí 1.000 víček! A jako vedlejší efekt pomůžete přírodě snížením množství plastů.

Pomáhejte, ale ne víčky. Při finanční pomoci si můžete částku nechat odečíst z daňového základu, a to nejen jako podnikatel, ale i jako běžný zaměstnanec! Takže v důsledku od vás charita dostane více peněz, než kolik vy sami investujete. Nemocní budou mnohem šťastnější a my si ušetříme čas i peníze, které během procesu sběru necháváme v nesprávných kapsách…

PS: Na charitu jsem nikdy nevěnoval ani jedno víčko, ale za ušetřené peníze posílám tisíce korun, což odpovídá stovkám tisíc víček ročně. Kolik jste jich nasbírali vy? Tento fakt berte na vědomí, než se do mě v komentářích pustíte.

sdilet
Hrůza!Nic mocPrůměrDobrý článekVynikající! (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading ... Loading ...
Příspěvek byl publikován v rubrice Co mě štve, Dobročinnost, Ekologie, Finance, Kultura, Slohovky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.